Revitalizace horského lesa morfickou rezonanci II

Jiří  Bulant (spoluautor)

V létech 1998 a 1999 na základě typu otázek navržených lesními odborníky byla stanovena tato diagnóza  lesa a jeho životního prostředí v revíru vřesoviště Lesní správy Litvínov:

• půdě chybí: hořčík, fosfor
• hlavní škodlivina: ozon, síra
• neblahý vliv okolí: předčasné rašení, sucho
• škodlivý hmyz: nosatci, bázlivec vrbový
• nemoc: kořenová hniloba, rez březová

Metody revitalizace bylo stejnou metodikou navrženo následující:

• vodní meliorace
• stimulátory na kořeny
• opracování půdy, dodání vápníku a hořčíku
• dopravit fosfor na list a chránit list před kyselými dešti
• radionicky působit biopreparáty obsahující hořčík a fosfor s homeopatickou potenci 7 – 9
• použít radionický informátor proti kyselosti životního prostředí v této části Krušných hor

Sledování vlivu radionického působení na lesní porost

Od roku 1998 byly vytipovány tři stanoviště nemocného lesa s poškozením relativně malým (I),středním (II) a vysokým (III). Do středu těchto stanovišť byly usazeny radionické vysílačky (obrázek 1), které aktivovaly okolní lesní porost do vzdálenosti cca 100 m. Tyto vysílačky jsou výrobkem laboratoře Fyzap a jsou typu Multirad. Pracují se systémem spirál s vnitřním laděním a zesílením. Jsou zapuštěny asi 0,5 m do země a zavětrovány systémem lan. Do aktivní části vysílače jsou vkládány rezonátory a informátory pro vhodnou bioaktivaci lesa. Jejich výkon byl kontrolován radiestézicky.

Měření byla prováděna vždy u stejného souboru stromů umístněných v zóně kolem vysílaček a mimo tuto zónu. Metodou popsanou v obecné části byl Mervitem měřen elektrický odpor kambiální vrstvy vždy stejných jedinců, které za tímto účelem byly označené fixem.Pro úvahy nad neměřenými hodnotami je lépe vyjádřit nalezené odpory R vitalitou V. Její absolutní číselné stanovení je prakticky nemožné.

Tabulka

Měření vitality bříz pomoci stanovení  elektrické vodivosti jejich kambia

Měření mimo zónu působení lokálních vysílačů

Stanovení  anomální M zóny kolem kmene břízy

Jak bylo ukázáno, zdravotní stav stromu souvisí s jeho vlastní aurou, která se skládá  zjednodušeně řečeno ze tří prstencových zón kolem kmene stromu (obrázek 2). V naší práci jsme zjišťovali  pouze vzdálenost d(M) první zóny od kmene,což se ukázalo plně dostatečné pro účely posuzování zdravotního stavu stromu. V lesním areálu vřesoviště byly vybrány tři lokality I,II a III, které odpovídaly střednímu poškození,nejmenšímu poškození a největšímu poškození.V tabulce jsou uvedeny časové průběhy d(M) na stanovišti I během roku 2000 v cm.

Časový průběh d(M)v roce2000

V další tabulce je srovnání jarních a podzimních průměrných veličin d(M) pro všechna 3 stanoviště a procentuální nárůst či pokles relativní vitality, která byla vypočtena dle následujícího vzorce

Srovnání d(M) pro různá stanoviště v roce 2000

Porovnáme-li tabulku 7 a 9, vidíme analogické průběhy vitality. Protože v létě 2000 byla spuštěna celoplošná bioaktivace  celé části polesí,včetně stanovišť I,II a III, vitalita mimo zóny značně vzrostla,až na úroveň bioaktivovaného okolí radionických vysílačů.

Závislost olistění  stromů na radionické aktivaci

Byl zjištěn stupeň olistění subjektívně okem podle procenta zelených větví ke všem větvím,včetně suchých. Toto zjištění bylo provedeno vždy na podzim jak v roce 1999 tak 2000. Výsledky jsou uvedeny v tabulce.

Vliv radionické radiace na olistění pro stanovště I

Uvedená čísla se týkají olistění u živých stromů. V další tabulce jsou poučná čísla  o relativním zastoupení živých a mrtvých stromů v roce 2000,kdy se celková zdravotní situace zlepšila a Fyzap již třetí rok působil radionickým zářením

Relativní zastoupení mrtvých a živých stromů

Růst d(M) s poklesem nadmořské výšky

Především v roce 1999 jsme prováděli měření d(M) v závislosti na nadmořské výšce v oblasti Moldavy – Dubí v Čechách. Měření byla prováděna bezprostředně po sobě při sestupu z hřebene Krušných hor do údolí. Výsledky jsou uvedeny v tabulce.

Závislost d(M) na nadmořské výšce

Na závěr tohoto odstavce je možné konstatovat, že radionická bioaktivace činí les vitálnějším, přičemž vitalita byla měřena dvěma zcela odlišnými způsoby. Kontrolu našich měření lze spatřovat v tom, že metodiky udávají experimentálně nárůst vitality s poklesem nadmořské výšky,kde klíma je příznivější.

Vliv radionického působení na semena a sazenice

V roce 1999 bylo osobně působeno  na semena po dobu 10 minut .Semena pocházející z okolí Moldavy, ročník 1995.Byly standardním způsobem zasety (14-4-99) a zjištěna klíčivost. Vyklíčily cca za 26 dnů,jak v souboru semen (A),podrobených ódické aktivaci,tak v souboru (B),kontrolním,na který nebylo působeno. Klíčivost se ukázala v obou souborech přibližně stejná. Semenáčky byly  přesazeny 5-5-99 standardním způsobem. Oba soubory byly zasazeny do jedné ploché nádoby s dostatečnou hloubkou humusu. Rozdíly mezi soubory A a B jsou v tabulce

Vliv ódické aktivace na semena smrku ztepilého

Kontrola klíčivosti semene břízy

Byla provedena standardním způsobem v laboratoři VÚLHM-Uherské Hradiště.Výsledky jsou v následující tabulce.

Klíčivost aktivovaných semen

Autoři se domnívají, že možnost objektivního posouzení úrody a kvality semene břízy bradavičaté a pýřité byla v roce 2000 negativně ovlivněna malou úrodou v této horské části Krušných hor. Semeno bylo v každé lokalitě nasbíráno vždy pouze z několika stromů (na lokalitě III velkého poškození byla neúroda semene). Přesto lze konstatovat, že za tři roky radionického působení se zvýšila na příklad klíčivost  semene břízy bradavičaté prakticky z nuly na 8 – 13 % v roce 2000.

V roce 2000 bylo působeno jednak  na semena buku (bukvice),jednak na semena smrku a to i před jejich zasetím na školkařský záhon.Datum působení bylo 14-4-2000 . Po zasetí bukvic a semen na školkařské záhony bylo působeno místně ódickou aktivací záhonů,jednak bylo během vegetačního období působeno distančně z centrální vysílačky.

Provedené setí smrkového semene, předem ódicky aktivovaného, bylo bohužel zcela neúspěšná. Koncem vegetační doby bylo na záhonech nalezeno pouze několik smrkových semenáčků, takže nebylo možno pokus vlastně po žádné stránce hodnotit. Pokud jde o pokus na výsevu bukvic, bylo možno konstatovat výrazně barevnou a růstovou homogenitu bukových semenáčků aktivovaného záhonu oproti neaktivovanému

Literatura

1. Jura S. Co je a co není vitalita stromů a lesních porostů, Silva Bohemica,8/11, 9/1, 9/2,  1998-1999
2. Jura S. Elektrodiagnostika v lesním hospodářství. Lesnická práce, 75/3, 75/5 , 75/7, 75/8, 75/9, 76/4, 1996-1997
3. Jančařík V. Elektrodiagnostika v lesním hospodářství. Zpravodaj ochrany lesa VULHM Jíloviště, 5/1999.
4. Chudáček I., Marek J. Fyzika na okraji světa aneb psychotronika, AOS, 1998
5. Šrámek V., Lomský B. Krušné hory 1997 - Zkušenosti a nové problémy, Lesnická práce 1/1998
6. Kula E. Regenerační schopnost nevyrašených bříz, Zprávy lesnického výzkumu,44/, 2/1999
7. LČR Program 2000, zajištění cílů veřejného zájmu. Lesnická práce 2000

ZÁVĚRY

1. Příznivý vliv na vitalitu bioaktivovaného lesa břízy vlivem bioaktivace radionickými vysílačkami typu Multirad  laboratoře Fyzap byl stanoven:
   • Elektrickými měřeními přístrojem z běžné lesnické praxe Mervitem
   • Radionicky pomocí stanovení ódické zóny (aury) kolem kmene břízy
   • Stupněm olistění daného diagnostikovaného souboru stromů
   • Poměrem živých a mrtvých stromů v bioaktivovaných a neaktivovaných oblastech lesa

   Vitalita stoupá s poklesem nadmořské výšky, jak lze konečně očekávat. Všechny 4 metody to nezávisle na sobě zjistily a tím se potvrdila jejich věrohodnost.

2. Významný je vliv  bioaktivace  na klíčivost semen bioaktivovaných bříz. Klíčivost vzrostla prakticky z nuly na cca 10% sebraného semene.

3. Přímo bioaktivovaná semena dala vyrůst podstatně kvalitnějším sazenicím v uzavřeném prostoru,především ve velikosti kořenového systému a v celkové síle sazenice. Bioaktivace sazenic nepřinesla očekávané výsledky,nicméně vede k vytváření homogenějších záhonů sazenic.

4. Radiestezická diagnostika ekosystému lesa dala odpověď na hlavní příčiny destrukce lesních bříz na hřebenech východního Krušnohoří. Jedná se o pozůstatky vlivu průmyslových imisí z dřívějška (vznik ozónu a následně kyselé půdy) a nedostatku vápníku a hořčíku. Obě příčiny byly též zmiňovány,ale souřadně, na setkání lesních odborníků přes lesy Krušných hor.