První kontakty s mimozemšťany

Podrobnosti našich setkání s mimozemšťany

Prvý pokus o trvalý kontakt s mimozemšťany jsme nazvali „Expedice Lama“. Tento projekt vznikl jako myšlenka Martina Setoxe na základě diskuse a přání některých jeho přátel, kteří se zajímali o snímky  a problematiku UFO (obrázek 6.1). Postupně během léta 1996 získával budoucí účastníky osobním rozhovorem na podkladě vlastní intuice. Již při výběru budoucích členů jsem měl dojem, že můj výběr je někým ovlivňován. O co šlo. Po mé nesmělé argumentaci a námluvách, mi potom skoro všichni sdělili, že mají již nějaké zkušenosti s mimozemšťany. Předtím to tajili. Dvě kontaktované osoby se jasně vyjadřovali o nebezpečí podobné expedice a odmítli se jí účastnit. Navíc nás od toho zrazovali. Účastníci se nakonec spojili ve Společenství Vodnáře, který se stal zárodkem občanského sdružení Manhir.

Účastníci se rekrutovali z nejrůznějších profesí. Následuje jejich seznam bez příjmení

Martin Setox, fyzik, vedoucí laboratoře Fyzap, organizátor a odpovědný vedoucí

Milena B., grafička, trénink jógy

Mirek Č., dělník, vyvolání kontaktu

Otakar Ch., fyzik, konstrukce přístrojů

Jan D., zootechnik, biologie kontaktu

Jarmila J., léčitel, trénink mentální energie

Honza K., sochař, organizace

Pavel K., lékař, zdravotní stav účastníků

Petr K., technik, meditace

Jindra L., zámečník, mechanik

Jiří M., podnikatel, filozofické aspekty

Vladimír M., elektrotechnik, konstrukce přístrojů

Karel M., elektroinženýr, konstrukce přístrojů

Štěpán N., filmový technik, kameraman

Irena P., léčitelka, biologie kontaktu

Jan P., technik, vyvolání kontaktu

Antonín R., technik, vyvolání kontaktu

Jitka Š., léčitelka, organizace

Heidi S., technik, dokumentace

Zuzana Š., biolog, biologie kontaktu

Vladimír V., podnikatel, dokumentace

Sestavení hrubého programu akce proběhlo od 1. 9. 1996 do 20. 11. 1996. Příprava akce se uskutečnila od 21. 11. 1996 do 1. 6. 97. Jednalo se o přípravu všech účastníků průběhu setkání, jeho materiální realizaci a organizaci interakce účastníků kontaktu s okolní lidskou populací. Pokusy o kontakt začaly v červnu 1997 a pokračovaly do června 1999. Po jednotlivých kontaktech se vždy prováděla hodnocení akce. Celkové hodnocení proběhlo od června 1999 do října 1999.

Po roční přípravě se účastníci připravili na svůj první výjezd a hledali v Česku vhodné místo. Šlo o lokalitu  bez silnějších ódických zón, s relativní nepřístupností pro lidi pro zamezení případné paniky.Bylo nutné ošetřit otázky vlastnictví pozemku a případného spojení s armádními činiteli, aby nebyl porušen zákon o ochraně vzdušného prostoru. Rozhodli jsme se pro bývalou oplocenou střelnici na okraji Olbramovic na Moravě,která je v majektu člena expedice.

Kontakt  probíhal následovně.

Úterý 17. 6. 1997

Poslední schůzka v klubovně v Praze. Mimo organizačních pokynů byla kolektivně uskutečněna modlitba k Bohu.

O Bože, je-li to Tvá vůle

dej se nám spojit s těmi,

kteří Tě ctí jako my

a budou nám učiteli

v mravech našich.

Motivem našeho konání

je všeobjímající láska. Vítáme vás

s otevřeným srdcem

na naší planetě Zemi,

vážení mimozemšťané

Poté jsme uskutečnili následující meditaci

Chceme být vašimi přáteli,

i když nás dálavy dělí.

Chceme se jednorázově či vícekrát sejít,

ne pro mrzký zisk, ale pro užitečnou podporu.

Chtěli bychom Vás následovat v srdci, mysli i Kosmu.

Byla provedena meditace s cílem navést mimozemšťany z prostoru sluneční soustavy do Olbramovic, jak je znázorněno na obrázku 6.2

Expediční základna obsahovala:

-Radionickou vysílačku pro vytvoření signálu k mimozemšťanům

- Radionickou vysílačku pro ódickou ochranu účastníků

- Prostorový filtr na směrovou detekci UFO

- Sadu fyzikálních pokusů na zjišťování změn fyzikálních polí v místě kontaktu

Způsob detekce lodě byla založena na radionice (viz obrázek6.3 ).Do výkonné radionické vysílačky byla vložena předpokládaná schématická fotografie lodi a pendlem byla zjišťována přítomnost zóny kolem antény vysílačky.V případě,že v blízkém kosmickém okolí se žádná loď nevyskytovala,kolem antény byla zóna.Jakmile se dostatečně přiblížila podobná loď jejímu schématickému znázornění umístněné v radionické vysílačce nastala morfická rezonance vysílačka – loď.Ta se projevila tak,že nad anténou vysílačky zmizela zóna.Nyní loď sama vyzařovala aktivovaný éter,který bylo možno zachytit trubkou na jejímž konci byl opět daný rezonátor.Dopadající signál byl měřen pendlem na konci trubky.Byl maximální v případě,že trubka směřovala k lodi.Naznačeným způsobem bylo množné v daném okamžiku stanovit přímou vzdálenost,azimut a náměr lodě.Po provedeném pokusu bylo možné stanovit v hrubých rysech dráhu lodě po dobu její rezonance s vysílačkou.Ta obvykle nastávala od vzdálenosti 50 – 200 km po dobu cca 40 sek do přiblížení se lodě k vysílačce.

Detekce lodí mimozemšťanů.1-radionická vysílačka, 2-rezonátory,které jsou kopiemi 3, 4-pendl a sensibil, 5-hodiny, 6- zaměřovač lodě.

Někteří členové expedice Lama při prvém kontaktu v Olbramovicích pózují za radionickou vysílačkou (zleva J.Lang, J.Marek, M.Boučková, P.Kouba, a autor(obrázek 6.4)

Radionická měření jsou úspěšná i proto, že lodě mimozemšťanů vyzařují kolem sebe velmi silnou ódickou zónu, rozprostírající se do vzdálenosti 40 km od lodě (viz obrázek6.5)).

Typická  distančního působení  lodě mimozemšťanů vytvořením ódické zóny kolem lodě.Loď jsme začali vnímat přímo, bez  rezonance, od vzdálenosti 40 km

Čtvrtek 19. 6. 1997

Příjezd jednotlivých skupin do Olbramovic na jižní Moravě. Poslední skupina přijela z Prahy v 19 hod 30´. Jsou přítomni:Martin, Jiří, Jindra, Míla, Pavel, Petr, Standa, Štěpánka, Jana a zlý host. Ubytování do 20 hod 30´. Vybrání místa pro vysílačku a radionar do 20 h 30´. Sestavení vysílačky a její usazení do 21h 30´. Vytvoření osobní ochrany účastníků expedice radionickou ochranou.Jako rezonátor použit náhrdelník zavěšeného na krku každého účastníka,který je též vložen do velmi silné radionické vysílačky, typu agropipe. Modulace rezonátoru provedena slovním informátorem ,a kameny ametystem a růženínem.Působením této ochrany se osobní aury členů expedice zvětšily na vzdálenost nejméně 150 m kolem nich. Mileně  se po cca 30 minutách udělalo špatně a musela jí být ódická ochrana z krku sňata. Sestavení radionaru a jeho usazení do 21 h 30´. Nakreslení pravděpodobných podob  lodí (ČB grafika jako radionické resonátory) do 21 h 30´. Slavnostní umístění resonátorů s kosmickými loděmi  do radionické vysílačky v 21 h 30´. První vítací místní meditaci, řídil Petr, 22 h. Sestavení plánu práce na základně provedeno do 22 h 30´. Odchod části expedice do vinného sklípku a bohužel pití a pojídání masa, ačkoliv byla dohodnuta vegetariánská strava. Byla určena dvoučlenná celonoční služba, která se nezúčastnila návštěvy vinného sklípku. Ostatní ulehli ke spánku.

Pátek 20. 6. 1997

Během noci  (0 h 00 – 8 h 00) služba zaznamenala v silném dešti zpěv skřivanů, kolem 2 - 3 hod. Po ránu  byly sestaveny pomocné přístroje

. Jednalo se o

- měření vzájemné změny gravitace  a zemského magnetismu

- detekce případné setrvačné síly působící na hmotu kyvadla v metastabilní poloze (padostroj)

- pendl, visící v uzavřené skleněné nádobě

- sada malých kompasů

-vypracování dalších UFO resonátorů a jejich umístění v radionaru bylo uskutečněno do 9 h 00´

Během dne se podařila krátkodobá lokace kosmických lodí pomocí radionaru. Když se loď velmi přiblížila, byla stanovena její poloha pomocí mentálních dotazů. Od 20 h 00´systematické sledování sestupu lodě k nám.Loď dosáhla naší základnu v 20 h 42´.Bezprostředně z pohybu pendlu je zjišťována přímá vzdálenost loď-vysílačka, náměr a pochopitelně neudávaný azimut. Ostatní veličiny jako pozemní vzdálenost a výška jsou vypočteny dodatečně. Loď se v tomto případě blížila přesně z východu. V okamžiku počátku sestupu zapadalo slunce a současně vycházel měsíc. Byl to den letního slunovratu a tato jedinečná astronomická shoda na nás velmi zapůsobila. Nejnižší bod sestupu lodi se nacházel asi 200 metrů na sever od nás, přímo na spojnici mezi bílou skálou Pálavy a nejvyšším kopcem Moravsko - Krumlovských kopců tak, jak to bylo namalováno v resonátoru na pozvánce pro mimozemšťany. Nenadále, po nemateriálním míjení, byla provedena rychlá meditace, aby se loď objevila nad Moravsko-Krumlovskými kopci. Ve snímací videokameře je vyfotografován útvar uprostřed kulovitý, s patrným stínem na opačné straně od Slunce a mlžný disk v rovině rovníku objektu.

Od 21 h 40´ byla  systematicky sledována druhá loď, jejíž sestup nastal v 22 h 33´ . Loď se blížila přesně z jihu, štěkot psů  v obci Olbramovice nastal v 22 h 33‘ a trval neustále.Po 22 h 35‘ byla situace konstantní, na mentální požádání autora se podařil rozhovor pomocí mentálních dotazů s velitelem (M). Loď se zastavila a zůstala stát na jednom místě nad západní částí Olbramovic. Když tam loď přibyla, začali štěkat psi z obce, kde dříve neštěkali. Jelikož se nic nedělo,asi po 1 hodině vyšel Martin (M)  a Petr (P)  na plochu základny a mentálními dotazy navázali kontakt s mimozemšťany (Mim):

(M): Mohu mluvit s velitelem expedice mimozemšťanů ?

(Mim):  ano

(M): Proč neletí loď dál?

(Mim): Je to pomocná stanice-automat, která dohlíží z naší strany nad kontaktem

(M): Přistanete ?

(Mim):  ano

(M): Kdy?

(Mim): Mezi 24 h – 0 h 30´

(M): Můžeme filmovat, fotografovat?

(Mim): Ne, pouze nahrávat zvuky

(M): Mohou se zúčastnit všichni přítomní?

(Mim): Ne, pouze Ty, Petr, Jiří, Standa, Jana.

Na Pavla nebyla odpověď ani kladná, ani záporná (asi 10x dotaz). Nutno podotknout, že název expedice LAMA vznikl na základě návrhu Pavla. LAMA byla jeho ochránkyně při jeho nácviku Silvovy metody. Výsledek jsem šel oznámit účastníkům, aniž bych uvedl konkrétní jména. Členové expedice se v tuto dobu  bavili  u ohně. Pavel intuicí sám poznal, že nebyl vybrán a šel mimo společnost zřejmě pracovat mentálními dotazy. Zjistil, že je přítomná Lama a v okamžiku, kdy se Pavel vrátil mezi nás, jsem si uvědomil, že dostal souhlas ke kontaktu.

Před 24. hod jsem šel s Petrem na plochu a nedělo se vůbec nic do 0 h 30´. Připojil se k nám Pavel, ostatní se dobře bavili kolem ohně. Nic se nedělo. Šel jsem pak k ohni, kde mě Jirka, můj dlouholetý kamarád, utěšoval. Byl jsem ve značné depres. Kolem 1 h 30´ jsem šel sám na plochu, ani nevím proč. Už když jsem tam přicházel, ucítil jsem zvláštní stav ve vzduchu. Šel jsem k radionaru a ve všech azimutech a náměrech nebyl pozorovatelný žádný ódický

Moje interakce se stopou mimozemšťana.1: radionická vysílačka,2:prostorový filtr,3:štáb akce,4:bouda,5zarostlá plocha,6:ohniště.I:nalezení stopy.II:střetnutí se stopou i,III: ostup od stopy,i-ii: pochod stopy po okraji hřiště do místa u táboráku,iii:návrat stopy k prostorovému filtru.

signál. Po krátké době mne napadlo, že mimozemšťan nebo jeho mimozemský prostředek  jsou přímo na místě. Pomocí pendlu jsem mentálním dotazem zjistil, že objekt není vzdálenější než 100 m (obrázek 6.6) . Zjistil jsem směr a vydal jsem se s nataženým pendlem k danému mistu po dráze naznačené na obrázku  . Když jsem tam přišel, pronikl mnou nějaký mimozemský stav, něco jako chvění,jako bych byl v perlivé vodě.. Ztuhla mi na mžik spodní čelist. Stál jsem na místě asi 1-2 minuty a cítil jsem, jako by mnou něco pronikalo, něco podobného jako bych se soustřeďoval na veřejné vystoupení a měl malou trému. Pocit to ale nebyl úzkostný ani nepříjemný. Jako bych byl v nějaké abstraktní perlivé vodě. Poté jsem odstoupil asi 7 metrů směrem k radionické vysílačce. Pendlem jsem neustále zjišťoval směr, ve kterém se  nachází  mimozemský objekt. Ten se nenadále dal do pomalého pohybu po obvodu volné části střelnice.Jeho chůze směřovala k ohni, kde byli soustředěni všichni ostatní. Přitom nešel přímo, ale po okraji plochy kolem radionaru . Ve vzdálenosti asi 5 metrů od ohně se zastavil a zůstal stát, jako by pozoroval účastníky expedice. Po asi 1. minutě se vydal zpátky do rohu plochy, kde stál radionar. Měl jsem pocity, jako by ho očichával. Tam prakticky zůstal velmi dlouho. Já jsem ho sledoval asi 3-5 minut a pak jsem odešel k ohni. Měl jsem nyní smíšené pocity, které jsem nikomu nesdělil, nebyl jsem však už v žádné depresi. Začal jsem věřit, že k materiálnímu kontaktu došlo, i když ne k hmotnému. Potom jsme odešli do sklípku na vínečko.

Sobota 21. 6. 1997

S Petrem jsem prošel plochu. Zjistil jsem na jižním okraji střelnice u plotu, kde tráva nebyla pokosena, že je jedno místo  téměř do kruhu pováleno. Šel jsem tam a zjistil, že stébla trávy jsou prakticky stočena do spirály. Proto jsem změřil, zda tam není zóna. Zjistili jsme, že tam je. Navíc velmi podobné zóny jsem zjistili na všech místech, kde jsem v noci pozoroval mimozemský objekt. Kolem poledne ódické zóny vymizely, patrně vlivem ódické kompenzace slunečním světlem.

Ostatní měření

Nebyla zaznamenána žádná relativní změna zemské gravitace a magnetismu. Nepozorovali jsme změnu magnetického pole na našich zařízeních. Bylo ale pozorováno v určitém okamžiku kontaktu rozpohybování pendlu uvnitř skleněné láhve.

V sobotu odpoledne jsem zůstal sám na základně. Provedl jsem tato další zjištění:

(1). Metodou automatické kresby jsem nakreslil  tvar lodě

(2). Tuto jsem vložil do radionaru a do radionické vysílačky, zjistil morfickou resonanci s lodi nacházející se nad vzdáleným Vimperkem.

(3). Půdorys místa jsem určil za mapě pomocí mentálního dotazu. Pak jsem lokalizoval loď jen s použitím mapy. Pozoroval jsem, že se loď přímočaře přibližuje s rychlostí cca 300 km/hod. Když byla loď přesně nade mnou, vypadl z roury radionaru grafický rezonátor. Jde možná o shodu náhod, neboť pofukoval velmi mírný větřík. Loď  dojela až k Pálavě a potom se vrátila zpět.

Po předběžné dohodě s námi zjišťoval náš spolupracovník V. Novák z Kolína distančně ódomoment několika účastníků (Míla, Petr, Pavel) a obce Olbramovice od 17. 6 do 21. 6. 1997.(obrázek 6.7)Tím nás měl mimo jiné i chránit.Jim nalezené hodnoty jednoznačně souvisejí s časovými okamžiky objevení se mimozemšťanů. Sensibil Novák je zkušeným praktikem, který dlouhá léta stanovuje ódomomenty osob, které léčí. Jeho jednotka je jiná než naše, ale to nic nemění na hodnověrnosti a ceně jeho zjištění. Svá měření prováděl ze svého bytu v Kolíně,zj.ve vzdálenosti přes 100 km. Z jeho zjištění pozorujeme, že od okamžiku instalace radionické vysílačky  stoupá OM všech objektů. První vrchol nastává při zpěvu skřivanů v dešti. Druhý vrchol nastává při prvním průletu lodě, roste při příletu automatu nad západními Olbramovicemi, kdy nastává  štěkot psů, a vrcholí v době procházky (M) objektu po základně.

Podotýkáme, že Novák neměl žádné zdání o časové organizaci akce Lama v Olbramovicích.Jim provedená měření ho samotného velmi udivila.