Kulový blesk v Krušných horách
Kulový blesk je dosud pozemskou vědou nevysvětlený jev. Nikdy se dosud nepodařilo jej vyrobit v laboratoři. Kulový blesk se jeví obvykle ve více méně kulovité formě o průměru několika centimetrů až desítek centimetrů. Mívá modravé, bílé či růžové zabarvení. Jsou na něm někdy vidět v jeho vnitřku detaily. (viz obrázek 1) Jeho cestování prostorem je nevyzpytatelné. Prochází zdmi, dveřmi či okny. Protáhne se klíčovou dírkou nebo komínem. Někdy pluje neškodně vzduchem za slabého bzukotu. Jindy vytváří při své pouti prostorové elektrické náboje a někdy je schopen s obrovskou energií explodovat. Je schopen s vysokým výkonem odpařovat kapaliny, svářet kovy nebo tavit sklo. Lze mít za to, že tento jev je pozorován již několik století. Otázkou stále zůstává, jak vznikají kulové blesky. Někteří badatelé vyslovili názor, že se jedná o určitý typ elektromagnetického pole, které může vzniknout mezi bouřkovými mraky a zemským povrchem. Ruský akademik Kapica se domnívá, že ionizovaný plyn v kulovém blesku je napájen zvenčí pomocí elektromagnetických vln vlnových délek 35 a 70 cm. Byly vysloveny hypotézy, že se jedná o proniknutí meteoritů do zemské atmosféry nebo antihmoty.
Jako o jednom nedávném případě působení kulového blesku se zmíníme o dopadu blesku v městečku Kašperské Hory na Šumavě. O případu referuje Eva Tichá 2.4.2005. Kulový blesk udeřil do věže kostela, kde zasáhl kohouta na vrcholu věže. Odtud sjel na železné kleštiny bočních lodí kostela. Na kostele je patrná díra o průměru 10 cm. Pak přeskočil do blízkého obchodu, kde prorazil výlohu. Místní prodavačka Jana Uxová referuje: Najednou se odpoledne setmělo, začalo pršet a obloha zazářila. Pak se ozvala obrovská rána. Pokladna, u které jsem zrovna pracovala, bouchla. Venku se déšť změnil v krupobití. Lidé poté zjišťovali, že jim nejdou počítače, telefony, faxy, televize. Na radnici přestala fungovat počítačová síť. Některé počítače byly silně poškozené. Technik, který opravoval televizory říkal, že jednu tak silně zmagnetizovanou obrazovku ještě neviděl. Po návratu z práce zjistili obyvatelé Kašperských Hor, že jim televize ukazuje zcela jiné barvy než má. Kulový blesk poničil městskou telefonní ústřednu.
Přejděme k našemu případu. Nejprve pozorně popíšeme nalezené stopy po působení kulového blesku, na které nás upozornil revírník Pavel Vajnar, náš spolupracovník při ódické revitalizaci krušnohorských lesů. On sám byl upozorněn lesními pracovníky na zvláštní a relativně veliké poškození dřevěného laťového plotu, který se nachází kolem obory nedaleko Flájské vodní nádrže. Událost se stala koncem léta roku 2000, kdy byly krásné teplé dny bez mráčků. My jsme na místo dorazili cca 10 dní po události. Na fotografické dokumentaci jsou záznamy, co jsme pozorovali na místě. Viděli jsme vysoký dřevěný plot, který obklopuje oboru pro vysokou zvěř. Kolem není les ani vyšší objekt. Za to na vnější straně plotu se táhne úzká asfaltová silnička. Výška plotu činí 3m a je ze silných dřevěných planěk(obrázek 2). Kulový blesk přerazil jednu plaňku v cca polovině její výšky. Plaňka má průřez 8 x 6 cm. Při našem příchodu byla spodní půlka plaňky na místě. Druhá horní půlka explodovala ze svého původního místa. Nalezli jsme ji roztroušenou do vzdálenosti cca 30m ve formě třísek s průměrnými velikostmi 1 x 2 x 10 mm. To bylo snadno zjistitelné na asfaltové silničce, nacházející se podél vnější strany plotu.
Na obrázku 3 vidíme, že jeden betonový pilíř plotu o průřezu 0,3 x 0,3 m, nacházející se asi 0,5 m od přeražené plaňky, byl vytržen ze svého lůžka a přetržen. Celý plot v této části byl vyzdvižen tak, že došlo k přeražení dolního spojovacího dřevěného trámu o průřezu 10 x 10 cm. Při zpětném dopadu se plot v této části již nevrátil na původní místo. Na dalším obrázku vidíme dráhu působení kulového blesku na povrchu země. Dráha blesku mířila od vytrženého sloupu podél plotu. Blesk vypálil trávu a zeminu do tvaru kanálku o hloubce a průměru přibližně 10 cm (obrázek4) . Ve vzdálenosti cca 5 m od místa dopadu činitel narazil na sousední betonový pilíř a rozštípl ho na tři kusy. Dva větší kusy zůstaly na místě, menší o váze cca 40 kg byl odmrštěn do vzdálenosti asi 5 m. Působení kulového blesku pokračovalo vytvářením rýhy podle plotu až do vzdálenosti přibližně 15 m od místa dopadu.
Nalezené stopy svou povahou nemohou být způsobeny vysokou zvěří přítomnou v oboře. Jelen či kanec není schopen vyrvat dvě pole plotu vážící cca tunu ze země, rozštípnout betonový pilíř a přerazit dřevěný hranol. Nemluvě již o roztříštění půlky plotové plaňky. Lidský faktor je též možno vyloučit, protože místo je velmi málo frekventované a to pouze zaměstnanci lesní správy. Dále není znám způsob jak by bylo „zhotoveno“ obrovské množství třísek, na kterých je jasně patrné, že nebyly zhotoveny žádným běžným řezným nástrojem, a jsou ze stejného dřeva jako zbytek plaňky. Všechno nasvědčuje tomu, že máme co činit s dopadem kulového blesku, neboť nebyly nalezeny typické vypálené dráhy lineárního blesku.
Z dřívějších pozorování jinými badateli nepochybně plyne, že kulový blesk (KB) se pohybuje ve volné atmosféře zcela chaoticky. Jsou-li přítomny hmotné objekty v jeho blízkosti, reaguje na ně nevysvětleným způsobem. KB je viditelný jako svítivý kulový útvar, který po čase vymizí. Tento svítící útvar může nabývat nejroztodivnějších forem v závislosti na tvaru hmotných překážek stojících mu v cestě.
Přejděme nyní k analýze pozorovaných jevů po dopadu kulového blesku v Krušných horách nedaleko Flajské vodní nádrže. KB nepadá k zemi, a předpokládáme-li ho za soudružný mechanický objekt, jeho hustota se nebude příliš lišit od hustoty okolního vzduchu. Je-li jeho objem řádově 1 litr (0,001 m3 ) a hustota vzduchu rovna 1 kg / m3, pak jeho hmotnost našeho objektu bude cca m = 0,001 kg = 1 g.Vezmeme-li v potaz obvyklou rychlost blesku 1 m/sek, je kinetická mechanická energie postupného pohybu KB řádově rovna 0,001 Joulů a jeho hybnost 0,001 kg.m/sek. Stavbaři, přítomni u stop vytvořených naším kulovým bleskem, vyslovili kompetentní odhad, že k vytržení betonového sloupu z jeho lůžka a s ním související dvě třímetrové části plaňkového plotu, by bylo zapotřebí síly řádově velikosti 10 tun, tj. síly 100.000 Newtonů (N). Při svém dopadu na hmotný objekt KB působí na objekt svou hybností m. v, která se přemění v impulsu síly F(p) po dobu t(p). Platí rovnice
m . v = F(p) . t(p)
Dosazením za odhadnuté veličiny dostaneme pro dobu působení kulového blesku t(p) hodnotu t(p)=10-8 sek. Bereme-li střetnutí KB s hmotou našeho světa jak mechanický ráz dvou těles, pak nutno brát v úvahu, že rychlost deformace hmoty se zhruba rovná rychlosti šíření zvuku v daném tělese. Deformovaná oblast je řádově alespoň 100 násobek vzdálenosti mezi atomy. Odhadnutá doba vzájemného působení blesk – betonový sloup musí mít alespoň velikost t(p)= 0,0001s. Nalezená hodnota je však desetitisíckráte kratší což je v rozporu se současnou fyzikou. Proto nelze brát srážku KB s hmotou, na kterou dopadl, jako mechanickou srážku popsanou základní fyzikou. Jednoduchá úvaha vede k tomu, že 1 g hmoty, opírající se o vzduch, nemůže dost dobře zvednout jednu tunu!
Pak lze vycházet z představy, že kulový blesk je především útvarem plasmatickým, tj.v zásadě elektrickým. Aby byla vyvinuta síla 1 tuny, musely by ve vzdušné atmosféře KB proudit elektrické proudy nepředstavitelných velikostí.Odhadem byla zjištěna řádová velikost stejnosměrného proudu velikosti 10exp(12) A = bilion ampér. Proto podstata kulového blesku, jeho působení na pozemskou hmotu leží mimo rámec běžných hmotařských představ akademické vědy . Pro nepochopení jeho podstaty,nebyl dosud vytvořen kulový blesk lidskou pozemskou technikou.
Je vhodné odhadnout energii,který musel blesk vynaložit na pozorované změny v okolí jeho dopadu.Vytržení a vytažení betono¨vého sloupu nám dává 100.000 N . 0,5 m = 50.000 Joulů = 50 kJ.Byl odhadnutá nutná energie aby explodovala polovina plotové latě průřezu 6 x 8 cm.Pro přetržení jedné vazby bereme veličinu 10 eV a počet přetržených vyzeb jsme odhadli podle počtu a velikosti jednotlivých třísek.Výsledek dává velikost dodané energie do exploze velikosti 10 kJ.Obdobnou velikost jsme odhadli pro vypálrní a vyhloubení kanálku podél plotu na též 10 kJ.S dalšími pracemi blesku můžeme energii kulového blesku před dopadem na oné místo řádově ocenit na velikost 100 kJ.Tato energie byla vydaná řádově během 1 sekundy a proto energetický výkon julového blesku lze označit hodnotou 100 kW.
Mentálními dotazy jsme regresí zjistili, že ódomoment objektu KB před dopadem na plot činil cca 30 odomů, což se blíží obrovskému vykompenzovanému ódomomentu Země (aura planety Země má 34 odomů). Ódomoment lokálního zemského povrchu na ploše 20 x 10 m činil v době 10 dnů po dopadu KB 17 odomů. Na vedlejší ploše stejné velikosti nalézáme, což je obvyklé, ódomoment velikosti 0,5 odomů, tj. velikost milion miliardkráte menší (odómy měříme v logaritmické škále). Mentálně jsme zjistili, že rozhodující část energie KB se nachází v prostoru jeho svítícího jádra. V jeho ódické zóně se vyskytují turbofrekvence o frekvenci řádově rovné 10 15 Herz, které se též vyskytují v zónách kolem kosmických lodí mimozemšťanů. Ódické zóny aktivovaného éteru jsou vytvářeny jednotlivými nepatrnými víry materie vytvářející podstatu éteru.Ty mají jistý pohyb ,který lze charakterizovat spirálními kvazivibracemi o jisté turbofrekvenci, charakteristickými pro danou zónu. Tyto víry nesou kvanta energie srovnatelná s kvanty energie přítomné v atomech a nazveme je vibrony. Tato kvanta předávají svou energii hmotě přes atomová jádra atomů hmoty.Předání se uskuteční však pouze tehdy,když frekvence (pohyblivost) atomů hmoty je kompatibilní s turbofrekvencemi éteru.Proto často pozorujeme,že blesk surově napadne jednoho člověka a jeho souseda,který leží vedle neho se ani nedotkne.
Provedená měření v terénu, diagnostika pomocí éteru nas vedou ke zjištěním, která lze hypoteticky interpretovat pomocí těchto závěrů
- Energie kulového blesku je dána jeho nehmotnou éterickou energií, soustředěnou kolem hmotného svítícího jádra kulového blesku
- Světelné jádro kulového blesku je dáno světelným vyzařováním atomů přítomných v éterické zóně blesku, které jsou excitovány lokalizovanou energií éteru v tak zvaných víbronech.
- Pohyb kulového blesku je dán vzájemnou interakcí jeho celkové zóny, rozprostírající se kolem jádra blesku do vzdálenosti cca 50 m, a okolní hmoty. Pohyb je chaotický, neboť reaguje na přítomné okolní zóny hmotných předmětů, s kterými se setkává.
- KB není útvarem našeho hmotného světa, ale je dynamickou strukturou étericku.